reditel@zsnechanice.cz | 731 186 513 |
skola@zsnechanice.cz | 727 844 294 |
Den ve škole se přesunul do přírody. A to přírody kolem Hořic. Prošli jsme lesní naučnou stezku se spoustou herních prvků (druhy dřeva, horniny a nerosty, husitská historie v okolí, zvířata a rostliny). Před tím nás ale čekala galerie soch – v parku a volně na louce. Učili jsme se dívat na umělecká díla a udělat si na ně vlastní názor, zhodnotit.
Mgr. Zuzana Škvrnová, třídní 5.B
Jak výlet vidí samy děti?
14. září jsme měli jet do Hořic autobusem v 7:15. Když jsme vystoupili a došli k parku, dostali jsme papíry ve skupinových barvách. Na těch papírech byly otáky na sochu, kterou si vybereme. Naše skupina si vybrala sochu, která souvisela s operní písní. Byla na ní žena, která měla veselku s mužem, kterého si nechtěla vzít a on ji. Byl na ní hudební skladatel Bedřich Smetana. Vypisovali jsme si to u nástěnky. (Zuzka Klimtová)
Ráno nás u školy vyzvedl autobus. Když jsme dojeli do Hořic, hned jsme se vydali do infocentra pro turistické vizitky. Petra počkala s klukama venku, když jsme vyšli, všichni kluci byli v masně a kupovali si párek a rohlík. Hned jsme se přidali. Když měli všichni párek a rohlík, vydali jsme se do Smetanových sadů. Když jsme vešli, nemohli jsme si nevšimnout sochy Krakonoše. Všichni jsme se k ní rozeběhli a začali ji obdivovat. Potom byl čas na práci ve skupinkách, měli jsme si vybrat sochu malíře a múzu. Měli jsme o ní napsat. My jsme měli hotovo jako první, tak nás paní asistentka vyfotila u té sochy. Potom jsme došli k soše husitů, kde nás vyfotila. Potom jsme se tam vyfotili všichni a rozhodli se, že půjdeme na kopec Gothard, kde jsme se nasvačili. Potom jsme vyrazili ke hřbitovnímu portálu. A na Chlumíčkovu stezku ke Kalíšku a do Dachové, kde nás vyzvedl autobus. (Ema Klicperová)
Bylo to super, ale nejvíc se mi líbilo na Gothardě. Bavilo mě, jak jsme si povídali o bráně. A pak nám paní učitelka dovolila jít na ten hřbitov. Po chvilce nás svolali a šli jsme Chlumíčkovu cestu. Měli jsme jít k lomu, ale nešli jsme. Šli jsme dolů, potkali jsme cizího pána, který nás nepozdravil. Šli a šli a šli jsme, až jsme došli k pramenu Kalíšku. Já si tam jedla rohlík, který mi spadl na schody. Po chvilce jsme dorazili k autobusu a jeli do školy. (Valentýna Dvořáková)
Autobus nás vysadil na náměstí a šli jsme do infocentra. Pak jsme šli do parku a tam paní učitelka ztratila telefon. Pak jsme šli do lesa na Kalíšek a potom jsme šli lesem k autobusu. Moc jsme si to užili. (Pepa Sopko)
PS: Ale skvělí kluci mi ho našli. 😊
https://www.rajce.idnes.cz/zsnechanice/album/den-v-prirode-a-mezi-skalami-5-b